Touleň srdčitá

Lidově Rybí máta, Houtunie

Latinsky Houttuynia cordata

Vietnamsky Rau giấp cá, Rau diếp cá [zau zap ká, ziep ká]

Anglicky Fish mint, Fishwort, Lizard tail, Chameleon plant, Heartleaf, Bishop's weed

Čínsky 鱼腥草 Yu xing cao [ju sing cau]

Japonsky ドクダミ, Dokudami [dokudami]

Touleň srdčitá je vytrvalá bylinka milující vlhko a stín. Původně pochází pravděpodobně ze zemí dnešní jihovýchodní Asie (Indie, Nepál). Její český lidový název rybí máta dokonale vystihuje jeji chuť i vůni. Má skutečně velmi výraznou pachuť připomínající rybinu. Ve Vietnamu bývá součástí mnoha tradičních receptů, ale i moderního street foodu.

Chuť a vůně

Touleň srdčitá svojí vůní výrazně připomíná rybinu. Chuť je zemitá, lehce pikantní a extrémně pronikavá.

K čemu se hodí

Těžší a mastná jídla, saláty, polévky; maso: hovězí, vepřové, kachní, kuřecí, jehněčí, ryby a mořské plody; přílohy: rýže, rýžové nudle, skleněné nudle; zelenina: saláty, rajčata, kedlubna, mrkev, okurka, cibule, česnek; bylinky: koriandr setý, máčka smrdutá, rdesno vonné, bazalka thajská, klasnatka brvitá, perila křovitá, různé druhy máty, pepřovník lolot; koření: zázvor, chilli, citronová tráva; ostatní: vejce, fazole, tofu…

V kuchyni

Přiznám se vám bez mučení, že touleň si moje sympatie nezískala. To, co na rybách nemám ráda (pach výrazné až zatuchlé rybiny) vystihuje rybí máta až neuvěřitelně věrohodně, a to skutečně nejen svým lidovým názvem.

U nás se tahle bylinka v gastronomii nijak výrazně nevyužívá, plní spíš funkci okrasnou. Nicméně je součástí mnoha východoasijských receptů. Ve Vietnamu bývá často součástí „bylinkového koše“, který dostanete k většině pokrmů připravovaných jak na ulici (street food), tak v restauracích nebo v tradiční domácí kuchyni a to napříč celou zemí.

Na severu Vietnamu ji v takové bylinkové směsi můžete dostat ke grilovanému vepřovému Bún chả, ve středu země ke grilovanému hovězímu masu v betelových listech Thịt bò nướng lá lốt anebo v Cao lầu – v regionální specialitě města Hội An – což jsou nudle s grilovaným vepřovým masem, zeleninou a škvarky. Na jihu ji můžete dostat v bylinkovém koši k závitkům. Listy houtunie se jedí nejčastěji syrové, ale mohou být i součástí polévek.

V Číně se oddenky rybí máty restují anebo smaží, v Japonsku se listy suší a vyrábí se z nich detoxikační čaj.

Více o vietnamské kuchyni se dozvíte zde v odkazu.

Tipy, zajímavosti, doporučení

Pokud recept neuvádí jinak, čerstvé bylinky používejte až v závěru vaření. Když je necháte přejít varem, přijdou o velké množství chuti, vůně i svých účinků. Navíc ztratí i svoji krásnou čerstvou barvu.

U mě ji najdete v receptech

Rybí mátu můžete použít do receptů: vietnamské nesmažené závitky Nem cuốn nebo k hovězímu v betelových listech Bò (nướng) lá lốt.

Odborně a botanicky

Touleň srdčitá je vytrvalá bylinka z čeledi ještěrkovcovitých (Saururaceae), a je jediným druhem monotypického rodu touleň (Houttuynia).

Rybí máta dorůstá do výšky 20 až 50 cm. Z tenkých oddenků vyrůstají poléhavé a vystoupavé, lysé, drsné, podélně rýhované, zelené až zeleno-purpurově zbarvené lodyhy, které jsou u báze poléhavé, u vrcholu vzpřímené. V uzlinách často zakořeňují. Jsou porostlé střídavými, lysými, celistvými listy s membranózními palisty tvořícími pochvu, s řapíky dlouhými až 30 mm. Listy mají u báze srdčitý tvar, na vrcholu jsou krátce špičaté. Květní obal tvoří 4-6 bílých listenů, chránících drobné žluté až žluto-zelené květy, vytvářející husté válcovité klasy o velikosti 10-30 mm.

Původ a tak vůbec

Původně touleň pochází pravděpodobně ze zemí dnešní jihovýchodní Asie (Indie, Nepál). Literatura uvádí, že se v dobách dávných objevovala i u jihovýchodního pobřeží kontinentální Afriky na ostrově Madagaskar.

Význam v přírodní medicíně

Touleň srdčitá se využívá v přírodním léčitelství především ve východní a jihovýchodní Asii. Nedávný výzkum (z roku 2014) potvrdil, že jde o léčivku s nebývalými účinky širokého spektra.

Rybí máta působí protizánětlivě, je přírodním antivirotikem i antiseptikem, odbourává volné radikály (podporuje léčbu rakoviny). Léčí a uvolňuje dýchací obtíže (plicní záněty, pneumonie, silné bronchitidy) a nachlazení i horečky (snižuje teplotu). Napomáhá trávení a její pravidelná konzumace je vhodnou prevencí zácpy i hemoroidů. Tiší menstruační bolesti a léčí ženské genitální problémy (výtoky, kvasinky).

Podle Tradiční Čínské Medicíny (TČM) touleň ochlazuje, proto může v horkém prostředí napomáhat ke schlazení organismu.

Jako každá léčivka není vhodná její přehnaná, pravidelná konzumace zejména u těhotných a kojících žen a malý dětí.